Biblické

Biblické

Kniha Knih zůstává neměnná po staletí. I Boží Syn říkal o ní, že nepomine žádná čárečka, ani nejmenší písmenko z ní, dokud se všechny věci nestanou. Slovo Boží je tedy opravdu věčná skála, která ční nad vířivé a často zrádné proudy lidského snažení. Proto se tyto povídky nesnaží o nic nového, nic převratného. Slovo Boží má totiž moc i dnes, je živé a ostré, a jeho příběhy jsou i dnes aktuální. Kéž by i Tobě mohlo těchto pár slůvek ukázat v živých barvách to srdce na nebi i na Zemi nejnádhernější.


Po 22. 1. 2007

Velmi jsem toužil

Lukáš Makovička
3127x přečteno

Snáší se noc, ale za okny toho domu je příjemné teplo. Na stěnách visí plápolající lampy, ze kterých se line něžně tlumené světlo. Místností se rozléhá hovor několika mužů, kteří se sem tohoto dne sešli.

Je den před svátkem stánků, dnem, kdy lid izraelský slaví zázračné vyvedení z Egypta, dnem, kdy sám Všemohoucí pozvedl svou paži, aby bránil svůj lid, a až do hlubin mořských srazil pyšného vládce Egypta. A zde, v malé místnosti, jakoby zapomenuta okolním světem, setkala se malá skupinka lidí, aby společně vzpomněli na tuto podivuhodnou událost.

Velmi jsem toužil
Čt 14. 12. 2006

Myšlenky Boží

Lukáš Makovička
3100x přečteno

„Satane, viděl jsi mého služebníka Joba?“ zeptal se Všemohoucí jakoby mimochodem, když se onoho dne synové Boží přišli ukázat před jeho tváří. „Nemá na Zemi sobě rovného!“ chlubil se Bůh svým milovaným. „Je bezúhonný a přímý, bojí se mne, a vystříhá se všeho zlého.“ V hlase mu plálo nadšení, radost z toho, kdo chodí po jeho stezkách, a přitom byl jeho hlas podbarvený tou něžnou, vroucí láskou, kterou choval k tomuto maličkému.

Myšlenky Boží
Po 27. 11. 2006

Nástroj

Lukáš Makovička
2631x přečteno

Ano, on jediný ještě něco zmůže, běželo každou myslí, když následovali Panovníka do zbrojnice, aby si vybral nástroj pro tento přetěžký úkol.
Jeho ruce se tiše probíraly nástroji, které měl k dispozici, a oči pečlivě vážily přednosti každého z nich. Pak vzal do svých rukou meč z nepřetaveného železa, hladovějící po krvi.
Jeho hlavice je příliš těžká, pomyslel si první, je nevyvážený!
Ó, příliš hrubý pro tuto práci, tiše šeptal druhý v úžasu.
Copak nevidí tu prasklinu v jeho srdci?
Jak neohrabaný nástroj!
Nepoddajný!
A dějiny ztichly v bezmezném úžasu…

Nástroj
Čt 19. 10. 2006

Blahoslavení

Hanka Šmikmátorová
2222x přečteno

Ospalé sluneční paprsky se plíží do údolí, plného pasteveckých stanů. Osada dřímá a její klid neruší nic jiného než občasné zabečení ovcí. Po zemi se válí několik cárů mlhy. A předákovi pasteveckého klanu, který právě vyhlíží ze svého honosného stanu, aby se potěšil pohledem na vycházející slunce, stoupá od úst malý obláček páry. V tu chvíli narušil pokojnou scenérii pláč malého děťátka a téměř okamžitě konejšivý hlas jeho matky: „Ššš, maličký…“ Předákova tvář se okamžitě zkřivila bolestí. Spustil plachtu a zoufale se snažil nemyslet na to, jak moc ten něžný okamžik zjitřil dlouholetou ránu v jeho srdci, tu mnohaletou, a stále nenaplňovanou touhu…

Blahoslavení
Po 16. 10. 2006

Ne mé ovce

Lukáš Makovička
2411x přečteno

Seděl u stromu, a hrál na svou harfu. Jeho prsty skákaly po strunách, a do ticha rozjásané jarní lučiny se linuly něžné tóny harfy. Idylka, řekl by sis, kdybys to viděl. Svou hůl měl opřenou kousek od sebe, a jeho ovce se pásly po celé louce. Byl bezstarostný, klidný a tichý. Kdyby ses onoho dne podíval do jeho očí, viděl bys tam klid a mír, právě takový, jaký má muž, který chodí s Všemohoucím. Viděl bys tam touhu sváry nerozdmýchávat, ale naopak urovnávat, touhu po pokoji a klidném životě v dlani Hospodinově, mírnost ducha, který netouží po věcech velikých a nevystihnutelných.

Ne mé ovce
Čt 14. 9. 2006

Nemilovaná?

Lukáš Makovička
2721x přečteno

Plakala. Zalykala se studem a hanbou, a slzy se jí řinuly proudem po tváři. „Už se tam nikdy nevrátím,“ šeptala horečnatě vstříc ranním červánkům, „nikdy.“ Hlavou se jí znovu táhly vzpomínky z minulé noci.

Nemilovaná?
Čt 14. 9. 2006

Běž a už nehřeš

Lukáš Makovička
2294x přečteno

Špinavá. Cítila se tak strašně špinavá. Jako by někdo vzal kýbl plný toho nejhoršího svinstva a obrátil ho na ni. Nerozuměla tomu proč, vždyť ještě před chvílí se cítila tak dobře, snad jako v sedmém nebi.

Běž a už nehřeš
Čt 14. 9. 2006

Nejhorší vedoucí na zemi

Lukáš Makovička
2584x přečteno

Chci ti představit jednoho z nejhorších vedoucích, jaký kdy chodil po zemi. Nebudu zatím zmiňovat jeho jméno, ale myslím, že ho brzy poznáš sám. Jeho vůdcovská dráha vlastně začala dost znenadání. Dlouho o něm nikdo neslyšel, ale potom se vynořil odkudsi z pustiny a lidé za ním najednou začali jít. Šuškalo se, že prý s ním je jakási moc. A tak se jedné noci stalo, že se národ sebral a do jednoho se odebral za svým vedoucím. Vzali vše, co měli, a odešli se hledat jakousi zaslíbenou zemi, kterou jim tento muž sliboval. Že prý oplývá medem a strdím či co.

Nejhorší vedoucí na zemi
Čt 14. 9. 2006

Král

Lukáš Makovička
2179x přečteno

Stál tam před ním jako malý chlapec. Vzpomněl si, že snad kdysi také takový býval. Ano, ještě než na něho dolehla tíha zodpovědnosti, to břemeno za celý národ, také takový býval. Mladý, plný síly a odhodlání. Nu což, dnes mám zase jiné přednosti, pomyslel si tiše. A zkušenosti, ty nadšením a odhodláním nevyvážíš.

Král
Čt 14. 9. 2006

Vánoční

Lukáš Makovička
2372x přečteno

Malý Mojše, sedící k večeru u svého oblíbeného stromu, pozvedl oči k obloze. Nevěděl moc, čím to je, ale zdála se mu najednou taková jasnější, než byla před chvílí. Mojše měl moc rád takovéhle večerní sezení u stromu, vždycky ho tam napadala spousta zajímavých myšlenek a kromě toho, bylo tam nádherné ticho. Jen bečení ovcí se ozývalo od jejich domku několik desítek sáhů odtud. „Ta obloha je ale opravdu nějaká jasnější,“ pomyslel si Mojše a začal se na ztemnělou oblohu dívat trochu pozorněji. Nemusel pátrat moc dlouho. Přímo nad ním, uprostřed tušové černi noční oblohy, se skvěla nádherná hvězda. Takovou ještě neviděl. Zdálo se, jakoby všechny ostatní hvězdičky vedle ní úplně vybledly. Mojše jen potichu vzdychl úžasem. Měl moc rád přírodu, a tak už viděl spoustu překrásných věcí, ale tahle hvězdička si získala jeho srdce jedním pohledem.

Vánoční