Kázání a úvahy

Kázání a úvahy

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoliv dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. (Židům 4,12)

A jestliže je opravdu živé a mocné, pak stojí za to se do něj ponořit, kopat a kutat, aby z něj člověk ten život vydoloval ven. Takže tady najdete právě takové hledání v Božím Slově, někdy kratičké a někdy delší, a snad občas i nějaký ten překlad od lidí daleko slovutnějších, než je moje maličkost.


Út 31. 7. 2007

Varování pro věřící

„Ať vás nikdo… nepřipraví o vítěznou odměnu.“ (Kol 2:18)

Je zde přirovnání k ceně, která byla udílena běžcům na Olympijských hrách, a pro začátek je dobré všimnout si, jak často nás apoštol Pavel provádí tímto přirovnáním k závodu. Znovu a znovu nás vyzývá běžet tak, abychom dosáhli cíle, vybízí nás k usilovnému snažení, a jinde zase hovoří o zápase a boji. Nemělo by nás to přimět pocítit, jak napjatý je život křesťana – není to věc pro spáče nebo hazardéra, ani cokoli, čemu by se čas od času mělo věnovat nějaké povrchní zamyšlení? Musí to být záležitost, která po nás bude chtít všechnu naši sílu, aby když jsme zachráněni, byl do nás vložen život, který bude vyžadovat všechnu naši sílu, ale také ji bude dávat znovu a znovu a ještě více, než jsme jí měli kdy předtím.

Varování pro věřící
Po 4. 6. 2007

Co je to smrt?

Jako je tělo bez ducha mrtvé… (Jk 2:26)
Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. (Zj 20:14)

„Ten projekt je úplně mrtvý,“ říkáme, když se dříve snad živé a kvetoucí činnosti již nikdo nevěnuje, a ta je ponechána sama sobě a tichému zapomnění. „Je tam mrtvo,“ prohlásí člověk, když jde zjistit, zdali v tom domě někdo je, a nikoho nenalezne. „Je mrtev,“ šeptají občas s bledou tváří lékaři, když vidí, že život navždy vyprchal z jejich pacienta.

Ale co je to smrt? Co se v tu chvíli s člověkem děje? Končí snad, aby se rozplynul v nicotě, a vše, co byl, se stalo jen pouhou vzpomínkou? Povíme si tedy nejprve něco o tom jak je člověk stvořen, co je to (první) smrt, co je to život, a co je to druhá smrt.

Co je to smrt?
St 9. 5. 2007

Právo a spravedlnost

Za měřicí šňůru beru právo, za olovnici spravedlnost. (Iz 28:17)

Někdo zde tedy staví dům. Jeho kameny nejsou jen tak obyčejné, ale jsou živé, však přesto kdosi vzal měřící šňůru, vymezil s ní půdorys, kde bude jeho příbytek stát, a začal kámen po kameni vztyčovat zdi příbytku. Aby se přesvědčil, zdalipak jsou zdi rovné, používal jeden jednoduchý nástroj, kterému se říká olovnice – kousek železa na provázku, který společně s matičkou gravitací umožňuje jednoduše a spolehlivě určit, jestli je nově položený kámen stále ještě uvnitř půdorysu, či nikoli.

Právo a spravedlnost
Po 7. 5. 2007

Nechali byste v církvi zloděje? aneb „O desátcích“

A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu: „Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země. Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky.“ Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho. (Gn 14:18–20)
Smí člověk okrádat Boha? Vy mě okrádáte. Ptáte se: »Jak tě okrádáme?« Na desátcích a na obětech pozdvihování. (Mal 3:8)

Měli jsme vám to nedávno tuhou diskusi na mládeži. Desátky ano či ne? A jestli ano, tak máme i my, chudí študenti, dávati ze svého kapesného? Jiný bratr zase po domluvě (nikoli naši, nikoli na mládeži) činil pokání z toho, že dává desátky jen z čisté, a ne z hrubé mzdy. Z máty, z kopru, a z pažitky ze zahrádky zatím nedává.

Jak to ale s desátky je? Tak máme je platit, nebo ne? Podívali bychom se tedy společně na dva desátky ve starém zákoně – Abrahamův a Jákobův, a něco si o nich povíme.

Nechali byste v církvi zloděje? aneb „O desátcích“
Čt 26. 4. 2007

Vyučování o padlých andělech

„Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef 6:12)

Kázání Johna Wesleyho (dle textu z roku 1872), jehož název v originále zní „Of Evil Angels“, okořeněné mou snahou přeložit ho do čitelné češtiny:-) Kéž je Ti ku prospěchu.

Vyučování o padlých andělech
St 11. 4. 2007

Dar jazyků

A všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. (Sk 2:4)

Když jsem ještě blahé paměti chodil na vysokou školu zaměření informatického, slýchával jsem často jedno úsloví: „Když selže všechno ostatní, přečtěte si manuál.“ Pravda, slyšel jsem ho ze dvou stran. Ze strany studentské s lehce pokřiveným úsměvem dávajícím najevo, že tohle je přesně způsob, jakým oni to dělají, a že jim to docela funguje. Ze strany učitelské se špatně skrývaným znechucením, neboť nejspíše potom viděli výsledky studentských prací.

Podívali bychom se tedy do jednoho „manuálu“ na podrobnosti, co se týká daru jazyků. Za prvé, že je to dar, a co z toho vyplývá, k čemu to vůbec je, co s tím, že mysl je při mluvení jazyky bez užitku, a jaký tedy z toho je užitek.

Dar jazyků
Čt 15. 3. 2007

Hledám partnera, zn. rychle

Toho dne jsem seděl zabrán do rozhovoru s jedním dospívajícím mužem. „Potřebuju holku,“ říkal mi s upřímností, která mu je vlastní. Křesťan. Znovuzrozený, bojující, občas klesající až do hlubin beznaděje. V hloubi srdce mu muselo zápasit několik obrů, a zasazovat si rány hodné jejich velikosti. Co když mě nebude žádná chtít, křičel první, a třísk jednu protivníkovi. Už to bez holky nevydržím, vlepil mu druhý na oplátku. Jak se o ni postarám, co když si nenajdu tu pravou pro mě, co když mi Bůh neukáže, která…

Hledám partnera, zn. rychle
9. 3. 2007

Bloudící myšlenky (Wandering Thoughs)

Milý čtenáři, předkládám Ti můj amatérský překlad jednoho kázání od Johna Wesleyho, které se zabývá tím, kam až se můžou zatoulat naše myšlenky, kde všude můžeme najít jejich kořeny, a hlavně – co všechno mohou toulavé myšlenky způsobit v životě křesťana. Doporučuji:-)

Bloudící myšlenky (Wandering Thoughs)
Út 20. 2. 2007

Motivy

„Pane, poslouchat tě je už tak strašně těžké, ale chtít po mně ještě správné motivy, to už je úplně nemožné! To proti mně ještě hledáš další záminky?“ (zoufalý výkřik anonymního křesťana)
Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. (J 4:23)

Motivy
Po 29. 1. 2007

O Duchu Svatém

Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. (J 15:26)
Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. (J 14:26)

Čas, kdy Ježíš říkal tato slova, byl nanejvýš závažný. Právě byl na večeři se svými učedníky, a to na večeři poslední. Věděl, co ho čeká, že má jít na kříž, zemřít, vstát z mrtvých, a pak po nějakém čase odejít k Otci do nebes. Místo sebe ale učedníkům slibuje dát jiného takového Utěšitele a Přímluvce, jako byl on sám, to aby tu nezůstali na světě samotní.

O Duchu Svatém