Studnice

„Vstávej,“ dotkl se někdo jeho ramene, „už je to tady!“ Protřel si oči, aby viděl. Ano, byla pořád stejná tma, jako si ji pamatoval když šel spát, a všude stejně jako dřív plápolaly hořící knoty lamp. Tiše vstal. „Pojď,“ pobízel ho člověk, který ho předtím probudil, „je čas.“ Vzal svou lampu a zásobu oleje a rozhlédl se kolem. Ano, vypadalo to tu podobně jako když šel spát. Stále tu bylo více tmy než světla, a všude leželi spící lidé. Zdálo se mu, že někteří sebou ve spánku házejí, jako když mají opravdu ošklivé noční můry.