Poslat na e-mail

Cílová adresa *
Váš e-mail *
Poznámka
 
Captcha
Do pole prosím napište text z obrázku:
Mon 18. 9. 2006

Domov

Na samotě u lesa blízko malé vesničky žil jeden, již trošku postarší, pár. „Krásné manželství,“ řekli by všichni starousedlíci i mladší obyvatelé vesnice, kdybyste se jich zeptali. „On, to je pořádný chlap, pracovitý a práce mu jde od ruky. Moc toho nenamluví, ale je rovnej.“ „Ona, to je ženská k pohledání. Veselá, upovídaná, strašně aktivní. Vždycky mi zvedne náladu jen když přejde kolem.“ „A tolik se k sobě hodí, jen když je člověk vidí, když jdou v neděli do kostela, jak se drží za ruce.“ To říkají proto, že nikdy nebyli u nich doma. Strohá židle, strohý stůl, jednoduchá místnost, postel postavená v rohu s prostým, bílým povlečením. Takové studené je to tam. Oba jsou moc milí. Na sebe, na lidi, které potkají, prostě křesťané k pohledání, jak by řekly všechny staré babičky. Ale tomu domku něco chybí.

Domov